PAGIHO OBRAZOVÉ ALBUM FANDOMU

rok 2011

rok 2010

rok 2009

rok 2008

rok 2007

rok 2006

rok 2005

rok 2004

rok 2003

rok 2002

rok 2001

rok 2000
(od července)

zima 2011/2012 I když vloni jsem popostrčil alba kousek dál, podstatný posun jsem provedl až teď. Sice stále bez komentářů a taky bez většiny uživatelského komfortu, neboť jsem dal přednost dotažení alb do konce roku 2011. Mám tam taky ještě jeden malý hříšek, ale ten se netýká sci-fi.

(tady jsou novinky i stařinky v chronologickém pozadí: (neboli chronologicky pozadu:-))

zima 2011/2012 I když vloni jsem popostrčil alba kousek dál, podstatný posun jsem provedl až teď. Sice stále bez komentářů a taky bez většiny uživatelského komfortu, neboť jsem dal přednost dotažení alb do konce roku 2011. Mám tam taky ještě jeden malý hříšek, ale ten se netýká sci-fi.


(podzim 2009) Konečně jsem se trochu probudil z letargie (ta je nejvíc znát na počtu alb z akcí roku 2008), a začal jsem doplňovat starší i novější akce. Postupuje to pomalu, takže jsem začal dávat „syrová“ alba, a uživatelský komfort doplňuji postupně.


(jaro 2009) Po pěti letech mi Minolta A1 dosloužila, a tak jsem přezbrojil - vrátil jsem se ke značce Sony, ale Minoltu jsem kupodivu neopustil, protože výsledkem mého dlouhého porovnávání bylo rozhodnutí koupit si Alfu 350. 


(zima 2008 - 2009) Uchyluji se k podvodu, protože už zima skončila a je konec března 2009, ale takhle datované to vypadá aspoň o chloupek lépe, než tomu je doopravdy. Pět let práce na Sardenu si u mne vybralo krutou daň, kterou jsem si dlouho nebyl ochoten přiznat.  
Oko za oko, zub za zub, rok za rok. Téměř - zdá se, že každý rok práce na Sardenu si vybírá rok odpočinku. Snad se ale blýská na lepší časy, od Nového roku jsem nad alby pagiserveru strávil už pěkných pár hodin. Zatím to vidět není (a ještě nějakou dobu nebude) - jediná stránka s náhledy reprezentuje tak tři hodiny práce od přípravy fotografií přes formátování až po psaní komentářů a údržbu samotného serveru.


(jaro 2007) Ke své hrůze zjišťuji, že jsem pagiserver zanedbal nezanedbatelně dlouhou dobu - rok a půl či vlastně ještě o něco více. Částečně se na tom podílel můj koníček měnit zaměstnání, částečně zdravotní problémy v rodině. A také únava, každý večer sednout k počítači a plodit texty nebo vůbec tvořit je řehole, která se časem zají a vyžaduje odpočinek, když to děláte po pracovní době vyplněné spoustou práce a řešením logických i nelogických problémů. 


(léto 2005) Rok 2005 je u mne rokem spousty změn. Především jsem při pátém výročí Sardenu přepustil jeho šéfredaktorování Pechymu a už „jen“ přispívám. Trochu (hodně) mi zkysly alba a až teď, v září, jsem se dostal k jejich částečné aktualizaci, další až do up-to date stavu budou následovat - aspoň doufám. No a pak taky měním zaměstnání. První pokus se mi nepovedl, z jednoho Titaniku jsem přestoupil na druhý - ale místo toho, aby posádka s vervou pracovala na záchraně, raději obsluhovali lodní kapelu vyhrávající valčíky, mnohem příjemnější, než zvuk varovného zvonce, který by správně měl znít z kapitánského můstku.

Také jsem posunul své zájmy, sci-fi už nezabírá 150% mého volného času. Na akce jezdím méně, méně fotografuji, ale stále mne to všechno okolo - hlavně lidé - baví a tak nemizím úplně.


(červen 2004) Fotoaparát Casio mi pomalu přestal vyhovovat, ani ne tak rozměrem snímků (je to třímegapixelový přístroj), jako svými technickými parametry. Při té příležitosti jsem si uvědomil, že ho mám už třetí rok - a kdo sleduje vývoj v oblasti digitální fotografie, ví, že to znamená asi jako kdybych u klasiky reportáže fotil černobíle nebo dokonce na skleněné desky. (Mimochodem, taky jsem na ně kdysi fotil a příslušný přístroj, rok narození 1906, u mne má stále vyhrazené čestné místo na poličce.)

Přezbrojil jsem tedy - pro změnu to je Minolta A1, pro mne má tři výhody - širokoúhlý objektiv (ekvivalent 28 mm), citlivost až 800 ASA a přípojku na externí blesk. Je to přece jenom trochu vyšší kategorie, než ono Casio QV3000, a tak se nejspíš celé léto budu učit zacházet s možná dvěma destíkami čudlíků, které z těla Minolty vyčnívají na nejrůznějších místech a nastavují všechno možné od zoomu až po barevné schéma obrázků.

Asi jste si všimli, že alba přibývají pomaleji a méně, než v předchozích letech. Ono se toho na akcích děje většinou stále totéž a s víceméně stejnými lidmi - mnohdy jenom podle pozadí záběru nebo podle účesu (u mužů i žen) či obvodu v pase (pouze u mužů) poznáte, že se jedná o snímek z jiné akce. A vedle toho mi skončila léta učednická - jak s fotografováním, tak i na Sardenu, a tak jsem pomalu začal měnit své zájmy a priority.


(leden 2004) Konec roku 2003 jsem měl rušný - poslední listopadový týden mi kdosi hacknul server a když jsem to zjistil, byl systém na něm tak zbouraný, že jsem ho pořádal do provozuschopného stavu tři týdny - profesionál by to zvládl za víkend, ale já na to měl jenom čas, který mi zbýval po zaměstnání a práci na Sardenu.
Mým největším zážitkem se ale stala návštěva u Teodora Rotrekla, kam jsme začátkem ledna zajeli pro grafický návrh emblému Parconu 2005. (Tu první, prosincovou, jsem musel kvůli serveru vynechat.) Fotografie z ní se staly úvodní položkou albíček roku 2004, můžete se tam podívat i na náčrty a tak aspoň trochu nahlédnout do procesu tvorby.


(únor 2003) V posledním období jsem se trochu víc věnoval psaní než fotografování. Když si bezprostředně po sobě prohlédnete víc albíček, třeba ze stejných conů rok po sobě, pochopíte, jak moc se jednotlivé záběry opakují. V některých případech jsou zajímavou připomínkou toho, jak daný přednášející s časem mění účes či oblečení, ale brzo vás to začne nudit - a vy se musíte nutit k focení. Navíc mne začalo bavit psát seriál o conech a teď o pseudohistorii fandomu a fantastiky v našich zemích.
V zimě jsem měl problémy s připojením, někdo smažil svoje mikrovlny přes moji anténu tak silně, že některé dni nebylo možné si ode mne stáhnout i jen stránku o několika kilobajtech.  V tuto chvíli mám anténu nastavenou trochu jinak a přes měsíc se problémy neobjevily, držme si palce, aby tento příznivý stav trval i nadále.


(léto 2002) Život jde dál, a tak jsem si zařídil trvalé připojení k internetu a - s jídlem roste chuť - také vlastní webový PAGISERVER. Za možnost častější aktualizace a za víc než vyhovující diskový prostor jsem ovšem zaplatil omezením přenosové rychlosti. Prosím proto o shovívavost při stahování. I když se snažím, aby jak stránky, tak jednotlivé fotografie nebyly příliš velké, přece jenom bych byl rád, aby na nich bylo poznat, o čem jsou. Mějte proto prosím trpělivost - zvlášť, pokud se budete o linku prát s nějakým robotem, stahujícím stokrát stažené.


(konec září 2001) Mavica 91 mi oslepla. Došlo k tomu na Dementconu, ještě v úterý na KJV jsem fotil, v sobotu ráno jsem nastartoval mašinku a výsledek byly jen černé obdélníky. Co s tím? Pomůže autorizovaný servis! Pondělní vyjádření oprávce bylo stručné - máme spoustu zakázek, otevřeme to nejdřív za měsíc, když to bude porucha CCD, tak vás to bude stát skoro jako nová mašinka. Když ne, cena za opravu se vejde do dvou tisíc. Co ale do té doby dělat, když to v každém případě znamená absenci fotografií nejméně z pěti akcí? Pomůže internet. A tak jsem v pátek v polodne držel v ruce třímegové Casio, téměř jako nové. Moje mánie byla zachráněna, a když jsem po více než měsíci dostal zpátky Mavicu s tím, že došlo k té nejbanálnější závadě - zaseknuté irisové cloně, už bylo pozdě. Mavica ale má přes nízkou citlivost i malé rozlišení jednu ohromnou výhodu - velmi kvalitní objektiv s ekvivalentem ohniskové vzdálenosti 38 - 510 milimetrů v přepočtu na klasický kinofilm. A tak od Raukonu jsou fotky zase o něco kvalitnější.

Jsem jenom jeden a tak nestíhám - dokonce nestíhám ani to, co bych rád absolvoval. Spoustu z toho, co jste vy na těch akcích viděli, se do těchhle albíček nedostalo. Pagiho obrazové album berte jako diář, do kterého si poznamenávám, co se dělo okolo mne na různých akcích. Je to diář obrazový, plain text se v něm vyskytuje málo. Za sedm měsíců roku 2000 to bylo okolo 2100 digitálních snímků, z nichž jsem udělal tenhle výběr. Rok 2001 je větší macek - jde o 4700 fotek, i když do tohoto počtu beru i fotky testovací či rodinné.

Z prvního půlroku 2001 mám asi největší radost z několika obrázků z Vartaconu (retuš digitálních fotek je sice pracná, ale výsledek stojí za to - podívejte se, co zmizení telekomunikační věže udělá s vyzněním snímku). A také první generálka hry Stráže, stráže! byla zajímavá - aspoň dva portréty stojí za to.

Tady je seznam albíček roku 2000 - začíná červencem a pokračuje, jak řekla královna Alence,  až do konce (roku). Zpracovávání fotek je ale složité - je časově náročné a přitom tu je řada různých povinností, kterým dávám vyšší prioritu - třeba to, aby zítra vyšly na Sardenu nějaké zajímavé články.

Až sem zase něco dalšího přidám, tak vám o tom dám vědět. Tato alba se ale budou objevovat se zpožděním, až když si na ně udělám chvilku mezi ostatními, časově mnohem naléhavějšími povinnostmi - mají sloužit ne jako rychlé zpravodajství, ale jako dlouhodobá vzpomínka.

A taky se čas od času objeví fotky z akcí, které nejsou SF. Pokud nezapomenu, tak by odkaz na taková albíčka měl být označen jako non-SF, ale stejně zavilí fanové už podle názvu určitě poznají, že to není SF. 

Obrazová alba jsou učena pro to, abyste se na ně dívali a třeba si i připomněli vlastní zážitky. Pokud ale budete chtít tyhle fotografie použít k dalšímu zveřejnění - na webu, ve fanzinu či v jiném médiu, ozvěte se mi předem. Měli bychom se snažit o dodržování pravidel hry, i když použití svých fotek v principu zakazovat nemíním. Jsem přece jenom trochu ješitný a tak uvedení mého jména (totiž přezdívky) u převzaté fotografie beru jako takový malý, ale příjemný honorář za hodiny práce strávené nejen při postprocesingu digitálních fotek.


(červen 2001) Časy se mění, s jídlem roste chuť - a zezadu do mne neustále dloube Mirek Dvořák, pro kterého digitální fotografie začíná až na tiskové kvalitě - tedy u nějakých 3 Mpixelů. Tak jsem se dopustil kompromisu a trochu inovoval. Ne tolik, kolik bych sám chtěl a kolik by se Mirkovi (a mně také) líbilo - je to Mavica 91 (místo 0,3 Mp to je 0,8 Mp - nic moc, chtělo by se říci). Ale rozdíl v kvalitě je znát, schválně si prohlédněte fotky z Tatraconu. O umělecké kvalitě se mi ale ještě hodně dlouho bude jenom zdát - to totiž není jen záležitost fotoaparátu.


(červenec 2000) Za tuhle fotokroniku asi nejvíc nadávejte Ondřejovi Neffovi. Ten na můj dotaz po digitálním fotoaparátu spustil mezikontinentální akci, kdy se ukázalo, že zásilka dokáže během neuvěřitelně dlouhých 36 hodin dojít z USA na ruzyňské letiště. Odtamtud na smíchovskou Mrázovku to trvalo už jen tři a půl dne.

Od té doby se Mavica 71, mašinka s rozlišením "pouhých" 640x480 bodů, stala mým každodenním průvodcem. Má některé dobré vlastnosti. Mezi ně určitě nepatří schopnost fotografovat za špatných světelných podmínek. To jsou ty záběry, které mají nafialovělý nádech a vypadají, jako kdyby je někdo posypal černou rýží. Jinak ale slouží dobře a mnozí z vás se už naučili mračit, kdykoliv jsem se objevil ve vaší blízkosti s rukou významně ukrytou za zády.


Pagi

text a foto (c) Pagi, 2000 - 2012 (a někdy i jeho přátelé)
mailto:Pagi(at)pagiserver.cz